V sobotu jsme měli druhou soutěž. Tentokrát v Columbusu. Cindy s náma nejela, protože jí nebylo dobře, ale myslím, že jsme si to všichni užili. Před soutěží jsme se šli podívat do "science museum Cosi", byla jsem v něm už loni v červenci (fakt mi vůbec nedochází, že už jsem tu tak dlouho), vyzkoušeli jsme tam pár "vymožeností", jako ježdění na kole v asi 5m výšce nebo takový "kolotoč", kdy jsme připláclí ke stěně "létali" ... A pak samotné vystoupení bylo taky fajn, cítila jsem se mnohem líp než minule. Vyhráli jsme :). Sice tam velká konkurence nebyla, ale potěšilo nás to :) .. Nejlepší z celého dne ale byla cesta domů. Stavili jsme se v jakémsi fastfoodu, myslím, že Arby´s, tak jsem tam měla nějakej hamburger a pár pálivých hranolek a završila jsem to čokoládovým shakem, který jsem pila už po cestě :) .. Pustili jsme si Queeny a celou cestu si zpívali a povídali si :) ... Alespoň já jsem mluvila daleko víc než normálně, už si ani nepamtuju, co přesně ... Ale bylo to super a Ron si pak ze mě dělal srandu, že mi ten cukr z toho shaku nějak stoupl do hlavy .. :)

Včera ve weight training jedna moje kamarádka, Britney, zjistila přes smsku, že jí její kluk podvedl. Tak jsme to tam "řešili" i s učitelem, Mr. Pappas, kterého jsem měla v prvním semestru i na Health class a který fakt budí dojem, že mu snad můžete říct všechno .. i když já bych si ani tak asi netroufla, i když je to skvělý učitel a určitě fajn kamarád. A můj 15-ti letý kamarád, Alan, se za 14 dní stěhuje do Orlanda, na Floridu, tak jsme se spolu, i s Britney, fotili na mobil a já se jen utvrdila v tom, že jsem asi hrozně nudná, protože se do těch foťáků neumím "šklebit". A když se "šklebí" všichni ostatní, tak pak zvláštně vypadám já :) ..

Dneska jsem byla zase v telce. Ve stejném pořadu jako jsem byla v září nebo kdy to bylo. V podstatě Betty, moderátorka, chtěla zrekapitulovat "situaci" :) .. a hodně se mě ptala na výživu, jestli se mě ve škole ptají na "rady", nebo co doporučuju k tomu a k tomu .. jako bych byla fakt nějaký odborník :) .. ale bylo to fajn, už jsem neměla takovou trému a angličtina byla snad taky o něco lepší.

A Mr. Swope mi dnes řekl, že mu budu chybět :) .. To mě potěšilo, protože to znělo docela upřímně .. on už bude ve škole jen příští týden, pak má operaci s nohou a do konce šk. roku se už neobjeví .. Musím se s ním alespoň vyfotit :) ..

Student of the month :)

Agathe a já jsme staly studentkami měsíce :) .. dozvěděly jsme se o tom v úterý, každý měsíc se vybírá jeden student, ale naše "counselor" je tentokrát přemluvila, jestli nemůže vybrat dvě, protože jsme prý "úspěšné" obě dvě :) .. Většinou se vybírají studenti, kteří se hodně aktivně angažují ve školních týmech, ať už sportovních, tak hudebních nebo výtvarných .. Nebudeme si nic nalhávat, je mi jasné, že hlavní důvod, proč mě a asi i Agathe vybrali je, že jsme exchnage studentky. Na druhou stranu ani jedna z nás nemá špatné grades, já tu docela aktivně tancuju, Agathe nastupuje v září na collage v Kentucky, takže to asi nebyl úplně jediný důvod :) .. Každopádně mě to moc potěšilo, chovali se k nám, jako bychom byly nějaké VIPky :) .. Jely jsme do McKinley grandu, myslím, že je to budova, kde se konají podobné akce (např. v ní bude i naše prom), tam nás čekal oběd a pak začal nějaký meeting. Nevím přesně, co všichni ti lidi byli zač, ale hodně se tam mluvilo do mikrofonu, pak přišla řeč i o nás, naštěstí jsem nemusela nic říkat :) .. Bylo to fajn, dostaly jsme certifikát, naše koordinátorka Dee nám každé poslala 10 růží a gratulaci a budu mít o další vzpomínku navíc :) ..

jinak zítra mám další soutěž, tentokrát v Columbusu, moc se na ni těším :)

Ve škole to teď probíhá docela klidně. Úkolů mám pořád stejně, ale mě to najednou jakoby začalo bavit, možná si jen povědomě uvědomuju, že to všechno bude během pár týdnů pryč. I začínám mít mnohem lepší vztahy se svými spolužáky, najednou už právě nejsou jen mými spolužáky, ale spoustu z nich už bych nazvala kamarády. Už (nebo možná konečně) jsem si tady našla svoje místečko, kde se cítím jako součást a ne jako pozorovatel. Ale nechápejte mě špatně, nechci tím říct, že jsem se celou tu dobu měla špatně a teď na poslední dva měsíce se to najednou změnilo. Jen se teď cítím mnohem uvolněněji.

Včera, když jsem byla na své pravidelné každotýdenní hodině "přemetů a stojek" :), nacvičovali jsme sestavu na závěrečné představení a divila jsem se sama sobě, co všechno jsem se svým tělem schopná udělat. Akrobatka ze mě sice (už) nebude, ale stejně mě potěšilo, že nejsem úplné dřevo :) .. Dvě holky z naší skupiny si zkoušely svoje duo, co tancují na soutěžích a i když jsem si to uvědomila už dřív, tentokrát to přímo bilo do očí... To, jak moc ten tanec každý vnímá jinak. Jedna z těch holek je taková hodně "rázná" a ta druhá naopak "jemná" a vy se pak díváte, jak sice každá předvádí stejné prvky, ale přesto vypadají úplně jinak .. to je to, co se mi na tanci tak líbí .. že si do něj každý může vložit to "svoje" a vlastně tím docela viditelně dát najevo, kým je ..

Military ball

Tak ples byl fajn. O něco záživnější, než homecoming :) .. Ryan tam tancoval jak pominutý, já jsem se docela krotila, ale i tak jsem nakonec odcházela spocená ... stejně jako homecoming to byla spíš taková diskotéka v plesových šatech. Původně jsem si chtěla vzít šaty, co jsem měla na posledním homecomingu, ale těsně před odjezdem jsem zjistila, že jsou mi velké, tak jsem si musela vzít ty, co jsem měla na prvním (homecomingu). Hlavně, že jsme s Ryanem den před tím vybírali kravatu a košili tak, aby se to k sobě hodilo :) .. Šlo o ples věnovaný školnímu bandu, celé to začalo večeří, pak se předávali stipendia a různá ocenění a pak se konečně začalo tancovat .. nevím, co k tomu dál napsat :) .. tak alespoň pár fotek, které jsme fotili s Ronem .. (ta první, s těmi stromy, to byl můj nápad, protože jsem se takhle fotila před deseti lety se svým bráchou, tak mě napadlo to zopakovat se svým "náhradním" (bráchou)) ..

Dnes se mi povedl můj "chodící" a "běhací" rekord :) .. Ušla jsem cca 28 000 kroků, což dělá 25km .. neptejte se, jak jsem to udělala, já nevím. Prostě chodím, běhám, poskakuju :) .. když se nad tím zamyslím, tak jsem dnes fakt nachodila a naběhala takových 6-7hod, ale vůbec mi to nepřijde - ve škole jsem hodně chodila v physical fitness, šli jsme ven, na fotbalový stadion a tam to utíkalo hodně rychle. Navíc šli pak všichni v druhé půlce hodiny hrát míčové hry a já jsem tam zůstala sama - celý obrovský stadion pro sebe, to byla nádhera :) .. Na pár minut jsem si tam lehla do trávy, pražilo na mě sluníčko a obloha byla čistá a já se cítila fakt moc hezky :) .. Mrs. Ehret, naše učitelka, mi přinesla na ochutnání "blood orange", protože jsme se nedávno bavili o tom, že jsem alergická na pomeranče a mandarinky, ale že třeba grep a pomelo mi nic nedělá. Tak zmínila tohle a zdá se, že žádné reakce na to taky nemám. Vypadalo to podobně jako mandarinka, akorát zabarvené do červena, jak slupka, tak pak i ten vnitřek .. Doma v ČR jsem na tohle ovoce ale nenarazila ..

Další chůze byla v obchodním centru, museli jsme jít s Ryanem vybrat kravatu, tričko a kalhoty na zítřejší ples tak, aby to všechno ladilo k mým šatům. Jde o nějaký ples školního bandu a Ryan nemá "date", takže jdu já. Ale teď jsem si uvědomila, že jsem to psala minule, že? :) .. každopádně o Cindy bylo hezký, že nás nechala do těch obchodů jít samotné, abychom to vybrali spolu, protože normálně do toho Ryanovi hrozně kecá. Ale fakt hodně. A byla to sranda, s Ryanem jsme se nasmáli a ani nám to netrvalo moc dlouho, moc jsme se s tím "nepárali", ale našli jsme fakt věci, které spolu jdou moc hezky. Ryan se mnou s největší pravděpodobností půjde i na prom. Ze začátku jsem z toho byla docela rozhozená, ale teď jsem ráda. V podstatě to bude jeden z posledních dní, kdy si budem moct popovídat a tak, pak už "jen" na týden Severní Karolína a jedu domů. Jedu domů přesně za 2 měsíce - 17. června ... uteklo to hrozně rychle, zažila jsem (a ještě pořád zažívám) skvělé chvíle, ale těším se domů. Moc!

... po nakupování jsem se šla ještě projít. Takže další chůze :) ... Mám velkou radost, že už je venku hezky, mám vlastně radost úplně ze všeho. Všechno, co dělám, má pro mě nějaký smysl .. :)

Už jsem se zase pár dní neozvala, že? Ale mně to ani nepřijde, ony ty dny utíkají tak rychle, že ani pomalu nevnímám, že jeden už skončil a začal druhý :) ..

Jsem teď ve všem hrozně pozitivní, všechno mě baví a na všechno a na všechny se usmívám a téměr všichni mi ten úsměv oplácí, i když se ještě pár vteřin předtím mračili :) ..

Mr. Swope nám dnes v govt. vyprávěl, jak byl o víkendu se svou ženou ve Washingtonu a v neděli, na Velikonoce, byli v místním kostele "with president of the United States" :) Říkal to tak "hrdě", že bylo těžké se tam dostat a tak se připojili k nějaké místní paní s dětmi, která se hájila tím, že je to "její" kostel, kam chodí pravidelně a že přece nepřijde o mši "jen" proto, že v něm bude prezident a že ten kostel není dost velký pro všechny. A že hráli scénku, kdy ta paní pak říkala před těmi security věty typu "nezapomeňte strejdu Dava (Mr. Swope se jmenuje David), děti" apod. :) .. Říkal, že od Obamy seděl asi 15m a že tam byla i Michelle a jejich dvě děti. A že teď bude všem říkat, že strávil Velikonoce s Obamou :) ..

Ten můj spolužák z Physical fitness, co mě před pár týdny zval na "date" se mě dneska ptal, jestli nejsem zhulená, když se pořád tak směju :) .. Řekla jsem, že ne, ale vypadalo to, že mi moc nevěří .. Každopádně mi zas říkal, že bychom měli někam zajít .. tak nevím ..

O víkendu jdu s Ryanem na nějaký školní ples, protože ta slečna, kterou chtěl pozvat nemůže. Tak to už pomalu vypadá, že si navzájem budem takhle "pomáhat", protože on se mnou půjde s největší pravděpodobností na prom. Nemyslím si, že se do tří týdnů najde někdo jiný a Ryan umí alespoň tancovat :) ..

veverky :)

Věděli jste, že je v Americe, nebo alespoň v Ohiu, hodně veverek? Pokaždé, když se jdu projít, narazím nejmíň na 5. Dneska jsem si s sebou vzala foťák a asi 4 jsem "ulovila" :) .. většinou se chodím projít na hřbitov, což zní asi morbidně, ale já si naopak myslím, že je to hrozně pozitivní místo, teče tam potůček, teď už i svítí sluníčko a dá se tam sednout pod korunu velkého stromu .. a je tam klid.

Se Cindy a Ronem jsme jeli nakupovat do Walmartu a jako vždycky jsme se rozdělili. Hned na začátku jsem tam narazila na jednoho pěkného kluka, který se pak vždycky ztratil a "nenápadně" objevil. Když se to opakovalo asi 4krát, tak ke mně přišel a zeptal se mě jestli s někým chodím :-), tak jsem mu řekla, že ne, ale že jsem exchange studentka a že jedu za dva měsíce domů. A on se mě zeptal, jestli chci někdy někam zajít, opověděla jsem "why not", což on zopakoval a řekl, že by byl rád a taky řekl, že mám "beautiful accent" :-) .. Dala jsem mu číslo, on mně taky, s tím, že mi zavolá a já mu říkám, ať radši napíše (nerada telefonuju, natož v angličtině a s cizím člověkem) .. už se mi pokoušel asi dvakrát volal, já mám potichu zvuk, tak jsem to nikdy neslyšela, ale i kdyby, tak bych to asi nezvedla. Já vím, že jsem hrozná, ale já nevím, co bych mu měla říkat :) .. Jinak byl vážně pěknej, typnula bych mu tak 23-24.let, jmenuje se Brian ... Pro mě vůbec nevtipnější je, že jsem byla téměř v domácím oblečení, absolutně nenamalovaná a s neumytýma vlasama. Co na mě viděl fakt netuším, zvlášť když on byl hezkej .. Jsem zvědavá, jestli napíše, tak mu odepíšu, ale volat mu fakt nebudu .. :)

Včera v noci jsem se dívala na film "Little children", můj šestý film s Kate Winslet a opět to bylo něco. O jejích hereckých kvalitách už se ani nezmiňuju, ty jsou asi všem jasné, ale ten film byl hodně dobře udělaný. Byl dlouhý, přes dvě hodiny, ale uměl na celou dobu zaujmout, byl v něm nápad. Pokud máte rádi drama, tak doporučuju.

Zítra máme ještě volno, i když Velikonoce, jako takové byly dnes. Dostala jsem od Cindy a Rona šestou řadu Dawson´s creek (ještě mi zbývá 4tá a 5tá, Cindy si prý nebyla jistá, které mi ještě schází), pak nějaký Audio disk "the reason for God", což jsem nějak nepochopila, protože můj názor k náboženství znají, Cindy mi to vysvětlila tak, že si myslela, že bych to mohla poslouchat třeba když se jdu projít, že je to lepší než to číst a že je to "vhodné" pro tenhle svátek, abych pochopila jeho podstatu. Tak jsem jí trošku rozpačitě řekla, že bych to stejně nečetla, ale poděkovala jsem. Já vím, že jsou Velikonoce křesťanský svátek, ale vzhledem k tomu, že jsem nevěřící a oni to vědí, nechápu, proč mi dávají CDčko s názvem "Důvody (proč věřit) v Boha" ..

Dnes jsme měli Velikonoční volno .. Ron měl taky volno z práce a tak jsme jeli na takový malý výlet do "amishského obchodního centra" ..O Amiších jsem se už myslím zmiňovala někdy v červenci, když jsme byli na jejich farmě s kempem ..Mně to středisko trošku připomínalo Prior .. takže jsem to tam asi třikrát prošla a vůbec nic jsem nekoupila (vlastně kecám, koupila jsem si sušené maso :-)) ..

Včera jsem během večea zkoukla Annie Hall a Smart People .. Annie Hall je úžasný film - chytrý, originální a vtipný.. v poslední době zjišťuju, že na těch starších filmech něco je. Já vždycky chtěla sledovat jen ty nové, ale ono už se obecně stejně nic nového nevymýšlí, většinou je předlohou stejně něco, co už natočené bylo a ne málokdy je ten "starý originál" lepší .. na nové filmy jsem ale samozřejmě nezaneřela, třeba Smart people je komedie z loňského roku se Sarah Jessicou Parker a užasnou Ellen Paige, kterou mám čím dál radši. Nejsem si úplně jistá, jestli ten film byl tak "smart", jak je uvedené v názvu, ale ztráta času to podle mě nebyla.

Znovu jsem přišla na chuť CD Toni Braxton - Secrets. Můj ťatka ho má v autě a celá moje rodina by určitě potvrdila, že jsme s ním už zažili strašně moc věcí ... a já ho po celou dobu, co jsem tady neposlouchala a připoměla jsem si ho až dnes, když jsem na facebooku vybírala "the best songs ever" ... Miluju hlas Toni Braxton, podle mě je jeden z nejlepších, co jsem kdy slyšela. A moc mě těší, že najednou poslouchám ty písničky a tak nějak "automaticky" jim rozumím ..

Včera v govrtnment jsme dělali cvičení na rozdíly mezi kapitalismem, sociální demokracií a komunismem. Pracovali jsme ve skupinkách a pobavili mě moji spolužáci, když se mě zeptali "and your country is democratic?" .. Já bych to možná i pochopila, kdybychom se o tom už několikrát nebavili ... ale co mě dorazilo nejvíc bylo to, že nebyli schopní napsat jak příklad komunistické země (klidně i bývalé), tak ani kapitalistické .. proboha a v jaké zemi teda žijí oni? .. jedna z těch spolužaček to pak komentovala slovy - "oh my gosh, we are stupid, guys" ... bez komentáře :-) ..

Dneska jsem četla na idnes.cz "Kouzlo Baracka Obamy" a mimo jiné se tam zmiňují o tom, že narozdíl od nás se Američani učí, jak mluvit. Podle toho, co jsem viděla, to není až tak úplně pravda. Jo, jsou tu předměty jako "speech", "drama", kde se studenti učí, jak se správně vyjadřovat, porozumět a umět vysvětlit text, ale tyhle předměty má tak maximálně 30% celé školy. A naopak jsem se několikrát setkala od učitelů s tím, že já a Agathe máme daleko lepší vyjadřovací schopnosti než Američani .. já bych si tím tak jistá sice nebyla, ale je fakt, že celkově Amící používají neuvěřitelné množství "like", "uhm" a dalších berliček a spoustu slangových výrazů .. tím nechci říct, že mi je nepoužíváme, ale jednoduše si nemyslím, že bychom ve vyjadřování (obecně) byli pozadu. Souhlasím ale s tím, že Obamovi se umění mluvit rozhodně nedá upřít. Dokonce bych řekla, že to je jeho největší přednost - "okecávat", ale v podstatě neříct nic k věci :) .. jsem zvědavá, co ještě předvede ..

Tady dneska normálně sněžilo. Ráno jsem se probudila, kouknu z okna a najednou bílo - tak 6 cenťáků sněhu. To mě zas úplně rozhodilo .. naštěstí měl dneska Ron volno, tak mě vzal do školy, protože já už svoje zimní boty hodila pod postel a vytáhnu je, až se budu balit. Já už zimu ignoruju.

Včera jsem odpoledne trávila s Terkou, mou kamarádkou z kempu, která přijela do Cantonu se svou hoostfamily navštívit rodiče její hostmom .. Dokonce jsem tam přijela o něco dřív, než Terka dorazila, ale ti rodiče byli hrozně přátelští a pořád se mě na něco ptali, tak jsem se ani necítila tak divně. S Terkou jsme komentovaly, že večeře kterou jsme měli se skoro podobala té, co byla na thanksgiving - kuře, topinabury, kukuřice apod... a pak jsme si spolu asi dvě a půl hodiny povídaly, z 99% v angličtině a já nevím, jak to přišlo Terce, ale já jsem si to užila .. Pak pro mě přijela Cindy, její brácha bydlí kousek od domu, kde jsem byla, tak jsme se ještě stavovali na otočku k nim a jsem hrozně ráda, protože Jimmyho práce je dovážění něčeho (nevím přesně čeho) do jiných států USA, takže často jezdí do Detroitu, Chicaga, do New Yorku (i když prý ne do New York city) apod. a domlouvali jsme se, že by mě na některou z těch cest vzal, abych tu taky něco viděla ... vím, byla jsem v Las Vegas, ale jinak jsem fakt pořád tady .. což mi přijde škoda, když jsem tak "blízko" všech těch států, takže chci využít každou příležitost .. snad to vyjde ..

Ptala jsem se Mr. Swope, jak se mu líbil Obamův proslov v Praze a říkal, že jo a že "nám" děkuje, že jsme se o "jejich" prezidenta tak hezky starali :-) ..
V physical fitness jsem se pak po posilování a běhání chvilku bavila s učitelkou a nějak jsme se dostaly k jídlu a k arašídovýmu máslu a ona říkala, že tady prodávají i "peanut butter and jelly pizza", což si teda moc neumím představit .. tohle je ale úplně bezvýznamná informace, akorát mě to zaujalo :) .. a ještě mě jeden kluk z téhle třídy pozval na "date" o víkendu .. tak jsem mu řekla, že jo, proč ne .. ještě by mě mohl pozvat na prom, že? :-)) .. musím se přiznat, že se mi vzhledově nijak zvlášť nelíbí, ale je to sympaťák ... tak uvidíme .. zítra je ale poslední možnost koupit lístek na prom, tak nevím, jak to udělám ..

competition - pics :)

1st competition

datum a čas: 5.5.2009, 12:30
místo: Akron, OH
song: Party People (s malou úpravou)

Pamatujete, jak jsem psala, že máme soutěž v sobotu? Hmm, tak byla v neděli. Naštěstí se Cindy ještě jednou podívala do mailu a zjistila to ještě předtím, než jsme vyjeli .. Ryan dokonce ještě ani nebyl vzhůru .. A jaké to bylo .. jedním slovem skvělé. Fakt jsem si celý ten půl den užila. Ron měl dneska volno v práci (ne kvůli nám, má skoro každou neděli volno), takže jsme do Akronu vyrazili všichni a docela se cestou nasmáli .. Já asi mimo jiné připsala na účet další "perličku", když jsem něco povídala, pak Ryanovi někdo volal, tak jsem přestala a pak se mě Ron zeptal, co jsem to říkala a já si nemohla vzpomenout a tak říkám: "nothing, that was important" :-D (místo wasnt important nebo unimportant) .. není to sice taková perla jako "lež a játra", které jsem tu zmiňovala, ale taky jsme se pobavili :) ..

A pak jsme přijeli do místního "palace theatre" a šli s Ryanem do zákulisí. To bylo úžasné, vidět tam všechny ty holky (a pár kluků), jak se chystají, zkoušejí si choregrafie a jsou nervózní .. připomělo mi to dobu, kdy jsem začínala tancovat a jak jsme se vždycky před vystoupením chystali a pobíhali všude možně ... Náš kostým není nijak složitý, takže jsme připravení byli docela rychle a protože jsme měli asi hodinu, šli jsme se dívat na ostatní soutěžící a musím říct, že někteří z nich byli dokonalí. Speciálně pak kluci. Těch tam fakt bylo jen pár, ale do jednoho byli neuvěřitelní. Většina z nich dělala piruety, salta, skoky .. tak přirozeně, jako mi "ostatní" chodíme ... fakt jsem na některé tance zírala s otevřenou pusou ..

A pak už se dostalo na nás. Jestli mám být upřímná, nemyslím si, že náš tanec je nějak zvlášť efektivní, je hodně takový "při zemi" .. plus většina z nás (včetně mě) nějak pořád nemůže nahnat výraz do tváře, takže to občas působí docela plytce... Ale si myslím, že jsme tam na tom pódiu předvedli to nejlepší, co jsme mohli s tím, že si myslím a doufám, že příští soutěž se nám povede líp. Už teď se na ni těším.

Nakonec jsme vyhráli. Možná to bylo proto, že asi nebyla velká konkurence v naší kategorii (já je teda neviděla, ale Cindy s Ronem říkali, že ty ostatní skupiny byly buť nudné a nebo to byl spíš jazz než hip hop, ale kdo ví, jestli to neříkali jen proto, aby nás potěšili :-) .. I ostatní z "Candy Apple´s dance studio" se většinou umístlili, takže si myslím, že jsme jako celek docela uspěli.

Focení i natáčení bylo zakázané, protože tam měli fotografa a myslím, že i kameramana, takže pokud si chtěl někdo odnést fotky, musel je koupit. Cindy s Ronem je koupili, já už si je stáhla do notebooku, tak jich pár přidám .. akorát na spoustě z nich nejsem vidět, protože jsem zrovna tancovala v blém úhlu .. ale ono to zase tak moc nevadí :)

Úplně neuvěřitelně mi zlepšuje náladu to nádherné počasí, co už tu několik dní máme .. Asi to píšu pořád dokola, ale myslím si, že to s člověkem dělá hrozně moc .. konkrétně mně to dodává energii a chuť dělat spoustu věcí ..

Škola je teď taky v pohodě, i když se s těmi domácími úkoly snad roztrhl pytel .. V angličtině jsme dnes, jako už po několikáté, šli do knihovny, každý z nás měl notebook a vyhledávali jsme si informace pro ten náš projekt o kariéře, kterou bychom rádi dělali .. Vždycky si připadám jako v nějakém filmu, s těmi počítači, kolem knih a ve skupinkách, které si mezi sebou povídají a baví se :) .. V historii jsme zase psali test, ale já už to nějak ani nevnímám, vždycky tam něco odškrtnu, většinou jedinou odpověď, které nerozumím, protože už jsem vypozorovala, že ta je většinou správná a dál si toho moc nevšímám .. za čtvrtletí mám C a to především díky tomu, že dělám úkoly, protože ty vám tady v Americe fakt vytváří známku ... teoreticky, i kdybych teď měla F na konci budu mít jako výslednou známku D, takže vím, že nepropadnu .. ale budu se snažit si to C udržet, abych se za sebe nemusela stydět... A navíc mě teď to probírané téma docela zajímá. Jsme u studené války a baví mě poslouchat, jak ji vnímají ti z "druhé strany" železné opony ...

Včera (nebo předevčírem?) jsem dostala svou vůbec první mikinu a tepláky, kterou jsou součást nějakého týmu... Když se tak zamyslím, tak jsem nikdy vyloženě do žádné skupiny nepatřila, takže je to pro mě nová zkušenost .. a docela se mi líbí, i když jsem pořád radši sama za sebe. Vím, že tyhle týmové záležitosti nejsou jen v Americe, ale určitě byste si všimli, že jsou tu v mnohem větší míře než v ČR. Ať se jedná o sport, tanec, hudbu nebo "jen" školu, ke všemu mají trička, mikiny, tepláky, šortky, čepice a kdo ví co ještě ... Tady je to vážně móda, na trendy se tu obecně moc nehledí a ve škole uvdíte minimálně polovinu studentů právě v těchto školních tričkách a teplácích .. ano, teplácích, ty se tu nosí snad všude .. a musím říct, že jsem to od Američanů docela i pochytila - doma bych asi v teplácích nikam nešla, ty bych si schovala na tělocvik, běhání apod., tady v nich občas chodím i do obchodů, když jsem líná se převlíkat :) ... ale nechci házet všechny do jednoho pytle (Amíci by řekli do krabice :)), občas vidím pár hezkých modelů .. celkově si ale myslím, že je tu móda, taková ta každodenní mnohem uvolněnější a "kontroverznější" než u nás ..

Před chvilkou jsem se vrátila z generálky na sobotní soutěž, takže jsem viděla i ty ostatní tance a už se na to hrozně těším .. na tu atmosféru a taky na to, že se mě konečně bude něco týkat .. většinou jsem spíš pozorovatel, což je ale moje chyba .. tohle je ale dobrý krok, jak se přesunout na druhou stranu a nebo, přinejmenším, alespoň doprostřed :-)