Právě jsem se vrátila z kina, byla jsem na "Milk" .. Musím se přiznat, že první polovina mě docela nudila, ale po tom, co se Harveymu začalo dařit se to docela rozjelo a z toho kina jsem odcházela s tím, že to byl skvělý film a že Sean Penn si toho Oscara na 100% zasloužil... Včera jsem pro změnu byla na filmu "Last chance Harvey" s Dustinem Hoffmanem a Emmou Thompson .. příjemný romatický film odehrávající se v Anglii, vesměs hodně jednoduchý, ale ne nudný ... Já si to "dolarové kino" fakt užívám ... ty filmy se tam sice dostanou zhruba čtvrt roku po premiéře, ale pokud ten film "nutně" nemusíte hned vidět, je lepší si počkat. Necelých 9 dolarů vs. 1 dolar za lístek je docela rozdíl ..

Minulý pátek jsme měli tzv. "seminář" o tom, co nás "seniory" čeká potom, co odmaturujem ... Povídala nám o tom taková temperametní mladá afroameričanka - začala s "graduation day", jak všichni půjdou slavit, jak maminky a tatínkové budou pyšní na své děti, jak všechno bude úžasné a nic jiného nás nebude zajímat .. a pak "přitvrdila" .. co potom? někteří z nás půjdou na vysokou, někteří půjdou pracovat, někteří nebudou dělat nic .. že všechno záleží na nás, že se najednou nebudeme moct "schovat" za označení středoškolák apod... dokonce jsme počítali kolik peněz utratíme za měsíc .. tady se fakt počítá s tím, že odmaturuješ a jdeš z domu .. na jednu stranu je to asi dobře, na druhou se tady končí škola ještě o rok dřív než u nás a přijde mi to docela "drsné" ... ale možná jsem moc zhýčkaná, co já vím ...

V US govt. jsme dnes měli zajímavou debatu o utrácení peněz .. Mr. Swope se vážně rozpovídal, dostal se i k tomu, že Amerika už není a nebude tou "jedinou" zemí, kterou budou všichni poslouchat. Dal to do souvislosti s "dvojčaty" 11. září 01, což si nejsem přesně jistá proč, ale zmínil, že Čína, Rusko, i Evropská Unie, že se všichni dostáváme na stejnou úroveň, že už to není USA, pak dlouho nic a pak ten zbytek .. Mrzí mě, že nejsem schopná nějakým způsobem "přetlumočit", co všechno povídal, ale musím říct, že mě dneska ta hodina vážně bavila ..

Dnes byl pohřeb Cindy babičky ... ze začátku jsem i docela chtěla napsat, že to probíhá podobně jako v ČR (i když tolik zkušeností s pohřby nemám, byla jsem na dvou), ale jakmile ten obřad začal, musela jsem to trošku pozměnit. Tak jako většina pohřbů u nás, i tady se všichni sešli v kostele (opět typickém americkém, v kostele, jaký známe u nás, jsem byla jen jednou a to když jsem v listopadu byla na svatbě dvou katolíků) ... jenže narozdíl od "proslovů" v ČR, kdy je to v podstatě takové povídání o tom člověku, co zemřel, jaký byl apod., tohle bylo spíš jako jedno z nedělních kázání. Otázku, která začínala: "do yo believe ...." ten pastor položil za hodinku a něco asi 20krát (pak jsem to přestala počítat) ... většinou se nás ptal, jestli věříme, že Ježíš Kristus je Bůh a Bůh je náš spasitel a že pokud nevěříme, tak je tohle skvělá příležitost začít věřit, protože když uvěříme, tak nespatříme v "Kingdom of God" jenom tuhle babičku, co právě umřela, ale především "Jeho" samotného ...do toho tam jedna nebo dvě paní říkaly pořád "that´s right" a "amen" a co jsem tak viděla hlavy předemnou, všichni jí jen souhlasně kývali. Modlili jsme se za celou dobu asi 8krát a pak to, naštěstí, skončilo. Teda pak se ještě jelo na hřbitov, kde proběhly další modlitby, ale to už netrvalo tak dlouho. A ještě jednou jsme se vrátili do toho kostela, kde bylo připravené nějaké jídlo ... Tak tohle je můj zážitek s americkým pohřbem .. :)

Měla jsem hroznou chuť se "vzdělávat", ale i přes hodně projektů a úkolů se mi do ničeho konkrétního nechtělo, tak jsem se po procházce dívala na Veronicu Mars a pořád jsem klikala na další a další epizodu, že jsem si ani nevšimla, že jsem se dodívala na poslední epizodu .. nevím, co teď budu dělat :-)) ..

A teď jsem si vlastně vzpoměla, že jsem jeden úkol dělala. Vyjímečně jsme do historie dostali docela zažívný .. Dostali jsme na papíře "síť" všech amerických prezidentů (kromě Obamy, ten je asi ještě moc "čerstvej") a o každém z nich máme zjistit, co během svého prezidentování udělal a neudělal a vybrat, kdo byl podle nás nejúspěšnější .. Zatím se rozmýšlím mezi Lincolnem, Washingtonem a Franklinem Rooseweltem .. ale máme ten úkol rozdělený s Agathe, tak ještě uvidím s čím přijde ona :) ..

To, že padla vláda a že Topolánek označil Obamovo utrácení jako "cestu do pekel" se propírá nejen v českým médiích, ale i zahraničních a tedy i amerických. Ron s naším premiérem dokonce včera souhlasil, když si přečetl jeho názor na o "činech" amerického prezidenta... Mě spíš zajímá ta padlá vláda. Moc to nechápu, proč se o to Paroubek pokoušel na popáté právě teď, v půlce našeho předcednictví v EU. Možná se zalekl spoupající popularity ODS v posledních průzkumech a nebo faktu, že si Topolánek jako předseda EU nevede vůbec špatně. Nevím, každopádně se mi představa, že by ná měl on s komoušema na zádech znovu vládnout vůbec nelíbí. Doufám, že se většina lidí vzpamatuje a ať v předčasných nebo standartních volbách zvolíme znovu ODS. Vždyť je to až směšné, jak se ty vládnoucí strany pořád mění. Zvítězí ČSSD - lidem se to nelíbí, tak příště zvolí ODS a naopak .. takže ani jedna strana nestihne nic pořádně "zreformovat" a už je u vlády zase ta druhá .. ale co já vím, moc tomu nerozumím :) ..

Jinak dnešek byl volnější, vlastně celkově docela nuda .. není o čem psát, tak už půjdu asi spát ... no a teď koukám, že se to rýmuje :-)) ...

Včera, po dlouhé době, jsem nenapsala ne z "lenosti" nebo (ne)nálady, ale protože jsem vyloženě nestíhla. Za úkol na zítřek mám rovnou 3 kapitoly z historie, vlastně můžu být ráda, že jsem začala už včera, protože za dnešek bych to rozhodně nestihla. Probíráme druhou světovou, takže o tom ze školy přece jen něco vím, ale Amerika si k tomu, jak jinak, přidala různé "acty" a "committees", podle mě absolutně nesouvisící s válkou, ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě. A dokonce jsem se i pobavila, když jsem četla notes, Amerika ve válce s Japonskem - atomové a uranové bomby na Hiroshimu a Nagasaki a poslední slova: "we (America) won!!!" So typical :) ...

Ale není to jen v historii, kde se mi zdá, že nám dávají víc "práce" něž za celý rok dohromady. Např. v angličtině čteme Gulliverovy cesty, máme na to 4 stránkové testy a dostali jsme "senior assignment", který když nesplníme nám nedovolí maturovat. Jedná se o projekt, který musíme dělat o povolání, kterímu se chceme věnovat. Musíme o něm přečíst knížku, udělat rozhovor s někým, kdo už se tímto povoláním živí, nebo s ním má alespoň něco společného, udělat o tom prezentaci a předvést to před skoro celou školou. Možná to někomu připadá jako banální úkol, ale pro mě je to docela vyzývající, jsem na sebe zvědavá ..

Do toho máme příští týden první soutěž, takže se zvyšují zkoušky, musím udělat další prezentaci o ČR pro ASSE a Cindy(ina) 102letá babička dneska zemřela, takže bude v nejbližší době pohřeb .. Dopoledne asi zavolali z domova důchodců, kde už několik let bydlela, že umírá, takže za ní všichni - Ron, Cindy, Ryan a Cindy taťka jeli a stihli se s ní rozloučit .. Stejně je to úžasný věk, jakého se dožila ..

Jo a před tím, než se dneska rozloučím, tady je odkaz na Ryana a jeho "vítězné" vystoupení :-)

Mania called "Twilight"

Prosím, řekněte mi někdo, že tahle série knížek a filmu u nás není taková mánie jako tady?!! Protože tady je to VŠUDE - každý to miluje, každý o tom mluví, každý nosí toho upíra na tričku nebo má plakát v pokojíčku .. dokonce Cindy o tom mluví v jednom kuse, poslouchá to z audio disku, na filmu byla dvakrát v kině - z toho jednou "donutila" jít i Rona, a pořád mluví o tom "sparkling boy" .. i Ryanovi se to líbilo, pokud vím, tak na tom byl v kině taky dvakrát .. dokonce jsem dole v obýváku viděla, že koupili DVDčko, za 30 dolarů!!! DVDčko za 600 stovek v dnešní době? Navíc s takhle průměrným filmem? .. Dobře, už končím, vím, že se každému líbí něco jiného .. jenže tohle je přesně ten případ, kdy se vám něco nelíbí už proto, že se to líbí každému - ne, že předtím by mě to bavilo... I moje sestřenka mi dneska na skypu nadšeně vyprávěla, jak ten film dostala k narozkám a už ho viděla 4krát :) .. Můžete mi někdo říct, co je na tom tak zvláštního, že to zaujalo takové masy lidí?

Zato mě čím dál víc baví Veronica Mars. Když jsme ji celá "rodina" začali sledovat, dívali jsme se na to docela pravidělně, ale v poslední době jsme nějak neměli příležitost se všichni sejít v jednu dobu a sledovat to. Vždycky chtěl každý z nás dělat něco jiného. A protože mi scházela ještě sezóna a půl, dali mi to do pokoje, abych se na to dodívala sama, když už to stejně viděli... a baví mě to snad ještě víc. Kristen Bell se pro tuhle roli snad narodila. S dabingem, když to dávali na Nově, jsem to nikdy neviděla, ale docela věřím, že to bez jejího originálního projevu docela ztrácí na kvalitě. Během tří dnů jsem viděla asi 10 dílů, takže jsem se dostala do té třetí, zatím poslední řady (nechápu, proč ten seriál zrušili, aniž by ho nějak normálně ukončili - podle toho, jak jsem to tak na netu sledovala to určitě nebylo neúspěšné). To vypadá, jak kdybych celý ty dny seděla u notebooku ... no .. skoro, ale byla jsem se i projít - dohromady tak 4 hodinky za ten víkend, takže to není tak špatné :) ... jinak je ale fakt, že jsem se docela flákala .. no, za dva týdny máme první soutěž, tak se alespoň bude něco dít :) ...

Ozavat se jednou za týden? hmm, nějak jsem zlenivěla, ale v podstatě je to proto, že jsem se spoustou lidí, co to tu čtou v kontaktu i jinak, takže už se mi pak moc nechce sem nic psát. A navíc si myslím, že číst pořád dokola každý den to samé taky není moc zábavné ..

Ale tenhle týden byl nabitý hodně, hlavně po psychické stránce - začalo to už v neděli, hned po mém odjezdu z Columbusu, kdy naši koordinátorku Dee chytil slepák a hned další den musela na operaci. Taky byly ty OGT testy, které mi sice přišly o něco lehčí něž minule, ale vůbec si netroufám tvrdit, že jsem je udělala. Doufám že jo, asi bych si přišla hloupá, kdyby ne. Částěčně mi je ale ovlivnila smutná zpráva, která se ke mně donesla ve středu z ČR. Lidi, kterých se to týká ví, ti ostatní mi snad prominou, že o tom se tu bavit nebudu.

Včera bylo finále Canton Idolu. Ryan ve své kategorii, kde byli 3, vyhrál. Ale .. nemůžu říct, že by zpíval špatně, vlastně se mu to včera povedlo, zasloužil si to. Celkově to bylo mnohem lepší než semifinále. Nikdo nezpíval vyloženě špatně, až jsem se divila, protože minule jsem tam žádný vyložený talent nenašla a včera bych jich zmínila hned několik .. Poznala jsem tam Ronovi prarodiče, jeho děda mi vyprávěl, jak měl těsně před druhou světovou válkou přítelkyni v Československu.. Moc jsem mu nerozuměla, ale bylo to milý.

A Cindy říkala, že mi asi našla "rande" na prom :). Jde o syna sousedů, druhák na výšce. Ale nechval dne před večerem - ještě jsem ho neviděla, je mimo město. Pokud si ale budem alespoň trochu rozumět, tak s ním půjdu, protože sama tam nejdu ani náhodou... Mamka se divila, jaktože mě nikdo nepozval... Hmm, já se ani tak nedivím, bavím se s hodně klukama, ale nikoho asi nezajímám natolik, aby mě chtěl vzít na prom .. stejně je ale ještě čas ..

Ve vzduchu je čím dál víc cítit Jaro. Teda ne, že bych se ven vůbec dostala, místo toho ležíš v posteli a nudím se u počítače (= x zodpovězených kvízů na facebooku apod.) a nebo se snažím dělat úkoly (ha!), ale dneska jsem ven přece jen jít musela a to, když mě po víc než třech měsících "donutili" vstávat v šest a jít si napsat OGT test z matiky. Vlastně to ani tak není "jejich" chyba, kdybych ho udělala už napoprvé, šla bych do školy až na dvanáct a nebo, v dnešním případě, vůbec. Každopádně jsem musela jít pěšky, protože Ron měl volno v práci, Cindy v tuhle hodinu taky většinou spí a tentokrát i Ryan, který OGT testy zatím psát nemusí, spal. Tak jsem tak trošku "protestně" nechala vzkaz v kuchyni, jestli by pro mě někdo po těch testech nemohl přijet, že jsem si vzala prášek, ale že se vůbec necítím na to být ve škole až do tří. A Ron tam opravdu v těch 10:15 byl, omluvil mě a říkal, že jsem ho klidně měla probudit: "I feel bad that you had to walk to the school. I didn´t know you had to be there so early." Ta procházka ale vlastně vůbec nebyla špatná, jak jsem byla nadopovaná tím práškem, tak to šlo. A ten test byl .. já nevím. Minule mi to fakt bylo jedno, vůbec jsem se nesnažila a byla myšlenkama někde jinde. Tentokrát sice taky bylo těžký se soustředit, ale snažila jsem se, tak snad to vyjde. Už minule jsem to nedala o jeden bod. Tak snad mi ho tam tentokrát někde najdou. Zítra žádný test nemám, ale ve čtvrtek a v pátek budu dělat ještě social studies a science.

Včera jsem byla poprvé za celou dobu u doktora. Strávila jsem tam 4hodiny, chtěli po mě 25 doláčů (což ale chtějí po všech, nebyla jsem vyjímka jen proto, že jsem "cizí"), což jsme s mamkou konstatovaly, že je až směšné, že někteří z nás v ČR mají problémy zaplatit v přepočtu asi dolar a půl .. ale vzali mi krev, výsledky byly hned v tu dobu, co jsem tam byla a byli moc fajn. "Můj" doktoe se narodil v Maďarsku, takže věděl Prahu, Bratislavu, dokonce Čechy a Moravu a souhlasil se mnou, že je tady škola lehčí a tak :-)

Díky té střevní chřipce jsem si neužila ani ten víkend v Columbusu. To je tak, když se někam těšíte. No, alespoň jsem si užila hotelu, který jsem si zaplatila. Ale všichni na mě byli moc hodní, pořád se vyptávali jestli něco nepotřebuju a tak .. Večer se mi udělalo líp a všichni chtěli vidět Slumdog Millionaire, tak jsem na to šla ještě jednou s nima. A líbilo se mi to asi ještě víc než poprvé. Jinak ta moje nemoc měla další výhodu, že jsem jako snad jediná neutratila téměř žádný peníze :-) A poznala jsem spoustu exchange studentů, kteří znají Lennie, jednu z naší "české campové čtyřky", se všema jsem si povídali docela dost. (Ta jedna fotka je se všema exchnage studentama a ta druhá s Evčou u snídaně)

A konečně to sushi ve čtvrtek. Bohužel už se mi to nechce nějak podrobně popisovat, ale byla to paráda. Zjistila jsem, že to fakt není tak těžký jak jsem si myslela a hrozně moc se těším, až si ho někdy doma připravím ..

Takhle dlouhou přestávku jsem ještě neměla, co? Bohužel jí "musím" ještě prodloužit, protože mám střevní chřipku (takhle často nemocná nebývám dokonce ani doma) a vůbec nemám náladu sem něco psát. Přitom je docela o čem. Tak budu doufat, že si to všechno zapamatuju a snad to zapíšu zpětně. Jinak tento týden je OGT week, takže i se v té škole kvůli těm testům stejně ukázat musím .. vidím to ale tak, že po nich radši půjdu domů, což mi koneckonců řekl i doktor. Tak se "nezlobte" za tak dlouhou absenci .. :)

Teď se tu přes víkend neukážu, jedu do toho Columbusu ... včera proběhlo to učení se sushi, byla to paráda, snad o tom napíšu, až se vrátím .. teď už se pomalu chystám na večer, kdy bude naše hip hop maraton zkouška :) .. tak přeju hezký víkend :-)

Po dnech, kdy jsem se necítila dobře a jediné, co jsem si přála bylo být doma teď přicházejí na řadu dny, kdy se cítím moc fajn a vyloženě mě to tu baví. Jako třepa včerejší hip hop class s Jay J(em) ... Včera jsem si to vyloženě užívala, navíc jsem se cítila dobře, takže jsem tancovala snad na 101%, čehož si Jay J všiml a "musela" jsem tancovat sama před všemi .. ale o to nejde, spíš jsem chtěla napsat, že tak jak jsem se cítila včera na té hodině hip hopu jsem se už dlouho necítila .. A v pátek máme zkoušku na soutěž od 8mi večer minimálně do půlnoci a přiznám se, že už teď se nemůžu dočkat. A hned v sobotu ráno vyrážíme na víkend do Columbusu, na což se taky moc těším.

A to jsem ještě nezmínila, že už zítra odpoledne se jedu do Clevelandu učit "vyrábět" sushi. Můj vánoční dárek .. Viděla jsem pár fotek, kdy ho doma dělala moje sestřenka, která se to (údajně?) učila pro změnu v Anglii a těším se, až přijedu domů a jedno odpoledne to zkusíme spolu :) ..

Teď jsem sama doma a to si taky hrozně užívám. Pustila jsem si naplno Kryštofy a lítám tady po domě a "zpívám" :) To už mi hrozně chybělo ..

Na US history jsme dnes měli supl, takový starší afroameričan, který, když zjistil, že jsem exchnage student se s velkým zájmem vyptával na všechny možné otázky a dokonce jsem mu ukazovala ČR na mapě, kterou má Mr. Swope ve třídě. Sice je to mapa, která zobrazuje Evropu před druhou světovou, takže jsme tam jako ČSR, ale lepší než nic .. Byl to moc milý rozhovor.

za 100 dnů letím domůůůů :)

Dneska to vyprávím všem na potkání .. to, že mě tu ještě čeká 100 dní... Před pár minutama jsem to zmínila i Ryanovi a on na to jen odvětil, že to vypadá, jak kdybych se toho už nemohla dočkat. Tak jsem mu řekla, že to samozřejmě není pravda, že se mi tady líbí, ale že se i těším domů, což přece není nic divného, ne? :) Ale docela hezky jsme si spolu popovídali, o jazycích, různých zemích a tak ...

V US history jsme dneska srovnávali Great depression s Great recession (tak nazývají Američani současnou krizi) a když jsme se dostali k bodu, kdo tu krizi "zavinil", tak podle Mr. Swope tu první - Great depression, zavinila Evropa. Napsal na tabuli příklad Francie, aby naštval Agathe, pak se ještě podíval na mě a dopsal tam Czechoslovakia :D .. tak jsem mu řekla, že to nevadí, že Československo už stejně neexistuje :)

Konečně jsem dokončila tu svojí prezentaci o Canterburské povídce - o Převořce (prioress), což jsem fakt dlouho vůbec nevěděla, kdo to je. Dokonce jsem si myslela, že prioress je muž :) .. každopádně wikipeadia a podobné stránky jsou velmi helpful .. akorát na tom musíte pracovat doma, protože ve škole jsou 2/3 stránek zablokovaných ... vždycky tam napíšou i důvod, proč - takže třeba, že je to "entertainmet", "forum" nebo dneska jsme s Agathe narazily na "help cheating with school project", fakt takhle doslova :) .. pochopila bych, kdyby zablokovali nějaké vážně nezvhodné stránky a chápu i, že chtějí, aby ty projekty byly co nejvíc "vlastní", ale někde ty informace přece sehnat musíme, ne?

Aby toho nebylo málo, vyrobila jsem i projekt do matiky. Mohlo to být cokoliv, co se jakkoliv týká matematiky, tak jsem udělala poster o české měně. Vytiskla jsem všechny bankovky a mince, co máme, napsala pár faktů a "vysvětlila", jak se koruny přepočítávají na dolary a naopak .. tak snad jí to bude stačit ...

Včera se posouval čas na letní, takže teď budeme mít pár dní rozdíl "jen" 5hodin .. Kvůli tomu jsem včera nemohla spát, jak je to posunuté .. snad to bude dneska lepší ..

Dneska bylo venku jako v létě .. ale vážně .. v sedm večer bylo 21 stupňů, což je skoro až neuvěřitelné, vzhledem k tomu, že před týdnem jsme se z okna koukali na sníh. Takže moje dnešní procházka byla po těch třech měsících, kdy se ven jen tak moc jít nedalo, úplně skvělá - ten "nový", čerstvý vzduch dělá divy. "Doma" ale bylo docela dusno, protože Cindy naplánovala nějaký program, který se nakonec sesypal, ne kvůli ní, kvůli něčemu jinému a ona z toho byla pěkně zklamaná nebo jak to říct .. pak se ještě hádala s Ryanem, fakt mám v poslední době pocit, že na něho kričí už jen když mluví a já to nechápu, protože ani nic nedělá, nějak puberťácky se nechová .. asi jen nějaké špatné období, doufám ... netvtipnější je, že Ron se na to vždycky kouká, klidně, a snaží se to nějak urovnat, ale přesto je vidět, že už mu to taky leze na nervy.

Včera jsme se dívali na Amélii, chtěla jsem Ronovi a Cindy ukázat nějaký "pořádný" evropský film a myslím, že se jim to líbilo. Říkali, že je to úplně něco jiného a mluvili o tom pak ještě docela dlouho. Já jsem ji viděla taky po nějaké době a jenom jsem se ujistila, že právem patří do mé TOPky .. Dneska jsem byla s Ryanem v "dollar theatre" na Marley and me. Byl to pěkný film, docela realistický, i když němůžu mluvit z vlastní zkušenosti .. ale připadalo mi to tak :) .. a Ryan prý poprvé u filmu brečel .. no, nevím, jestli fakt brečel po prvé, ale nějaké slzy jsem u něj viděla ..

Ve škole je docela nuda, až na občasné "vzruchy", jako to, že někdo poškodil něco v tělocvičně, takže teď nikdo nemá dovoleno tam být bez dozoru nebo pár malých "epizodek" s Mikem. K tomu prvnímu můžu říct, že jsem se s tím nikdy osobně nesetkávala v takové míře - jako právě tyhle škody, krádeže, bitky .. vždycky to šlo mimo mě a těď si uvědomuju, že se to vlastně děje, často a blíž než jsem si myslela .. A co říct k Mikovi .. asi nic, několik týdnů jsme spolu moc nemluvili a v pátek jsme na sebe nějak narazili a měli docela pěkný čas .. jedná se mnou jinak, asi pochopil, to co jsem mu naznačovala ... nic z toho nebude, ale baví mě s ním nějaký ten čas trávit a nemám co ztratit ..

V historii jsme teď ve 20tých létech 20.století, ve věku zrození jazzu, Henryho Forda, "ztracené generace" apod., kde už si já naopak nepřijdu tak ztracená a je docela fakt mít pro změnu v té hodině co říct .. Tím nechci říct, že bych se v tom nějak vyznala, ale rozhodně je mi tohle období bližší ty úplné začátky Ameriky apod.

Ryan si nakonec vybral "let me entertain you", což je sice taky Robbieho písnička, ale naštěstí to není jedna z mých úplně nejoblíbenějších, jako by byla Angel. Každopádně mě hrozně vytáčí, jak teď Cindy sleduje všechny Robbieho videa a hledá, co by "zkopírovala" .. Rynovo jediné štěstí je, že tady Robbieho moc lidí nezná, takže alespoň nebudou tak srovnávat, ale když už na ten originál nemám, tak se to alespoň snažím prezentoval úplně jinak a nesnažím se za každou cenu napodobit nenapodobitelné, ne? Ale nebudu se tady zase rozčilovat, stejně to za to nestojí :) ..

Před pár dny mi začal psát můj "secret admirer", ze kterého se nakonec vykluboval Patrick z mé US history class :) ..Agathe mu dala moje číslo se slovy "be nice" ... ale jo, je na mě docela hodnej, máme si co říct. Je docela zajímavý, že mám "štěstí" na samé fotbalisty.. nemyslím si, že z toho bude, i tak je to ale fajn, s někým si povídat ..

V govt. jsme řešili, co všechno ovlivňuje a neovlivňuje popularitu prezidenta v US. Mimo jiné nám Mr. Swope pouštěl klip skupiny Dixie chicks - I am not ready to make nice , kterou složily potom, co v Anglii na svém koncertě řekly: "Just so you know, we're ashamed the president of the United States is from Texas." Tento výrok tady prý vyvolal hrozné haló, to by mě zajímalo jestli něco podobného vypuklo i v případě Dear mister president od Pink. Ve třídě se spolužáci rozdělili na dva tábory - jeden tvrdí, že je dobře říkají svůj názor a že ani nebyly v Americe, když to řekli. Nutno podotknout, že Bushe tady fakt věština ráda nemá .. což ale asi není nic nového .. a ta druhá půlka zase tvrdí, že by radši neměly říkat nic, že přece representují svou zem ... co na to říkáte vy?

Za ty dva dny, co jsem zpátky ve škole jsem zjistila, že se toho během minulého týdne, kdy jsem tam nebyla, zase tak moc neprobíralo, takže v tomhle jsem relativně v pohodě. Agathe mi opravdu přinešla všechny svoje notes a já jí fakt obdivuju, že nad tou historíí sedí denně tak 3 hodiny. Říká, že je na to zvyklá z Francie, to by mě zajímalo, jestli to tam mají opravdu tak těžké. Já si zatím neumím představit, že bych na "studováním" měla trávit tolik času, ale vím, že mi za chvilku sklapne, teď si ještě, v rámci možností, budu dopřávat sladké nicnedělání :) ..

Včera jsem s ASSE šli. Do toho "dolarového" a jako skupina jsme dokonce měli slevu a každý platil půl dolaru. Přála bych si, aby takhle levné kino bylo i u nás. Byla bych tam pořád. Všichni šli na Twilight, jenom já a Ron, který se taky připojil, jsme šli na Seven pounds s Willem Smithem. Většinou se s Ronem na hodnocení filmu shodneme, výjímkou podle mě bylo jen Revolutionary road, ve kterém jsem já nějakou "hloubku" našla, zatímco Ron na otázku Cindy o čem to je a v čem je problém toho manželského páru odpověděl něco jako, že on chtěl jet do Francie a dostal lepší pracovní místo ... nebo něco takového, přitom mně připadalo, že v tohle filmu jde sakra o víc .. A celkově to působí tak, že se mu to moc nelíbilo. Další vyjímkou bylo právě těchto Seven pounds, který Rona nadchl a mě nechal úplně chladným a v posledních scénách, kde všichni kolem mě utárali slzičky jsem na to jen koukala a divila se, co je tak zasáhlo. Já nevím, ten námět je super, ale bylo to hrozně zamotané, zdlouhavé a ačkoli jsem na Smitha četla samou chválu, tak jsem mu tu roli, ač jsem se snažila, nemohla uvěřit ...

Jinak náše choreografie v hiphopu už se začíná rýsovat a vypadat docela dobře. Snad to nakonec nebude tak hrozné ...

everything is going back to normal ..

Během té párdenní přestávky od blogu se nedělo nic záživného. Vlastně ty jediné "záživné" věci většina z vás ví z facebooku. Viry a bacily mizející ze mě, následně se objevující v mém počitači, aby se to všechno zase vrátilo do normálu (ale pohádky konec není, stále žiju a stát se může cokoliv :-)) ..

Dneska už jsem byla i chvilku venku, teda vlastně v obchodě, v Kohl´s, kde mají různé značky a prodávají všechno od nábytku a doplňků po oblečení a kosmetiku. Měli slevu na všechno 50-60% + Ron měl kupon se slevou 20% .. Neodolala jsem a koupila si krásnou tašku (jak nemám ráda nakupování bot, tak tašky jsou moje záležitost) a sluneční brýle, které mi Cindy i Ron nezávisle na sobě okomentovali: "yea, they look European :)" .. Což mi přijde vtipné, protože jsem to takové ty větší obroučky a pamatuju si, že když jsem byla malá a nasadila jsem si sluneční brýle (teď ale přemýšlím, že vlastně mohlo jít o jakýkoliv druh), tak mi rodiče vždycky řekli, že vypadám jak "Američan z Vysočan :-))" .. Nicméně, mami, ta taška se ti bude líbit, ale nedááám, maximálně půjčím :-).

Ron koupil váhu, což mě teda moc nepotěšilo, protože teď budu mít pořád před sebou, jak jsem tlustá. Můžete namítnou, ať na ni nelezu, ale na to nemám vůli :). Každopádně zatím mě ta váha až tak nenaštvala, po té mé nemoci, kdy jsem tomu jídlu moc nedala, ukázala míň, než jsem očekávala. Navíc jsem se rozhodla, že budu jíst co nejvíc přirozenou potravu, což teda bude pěkně těžké, protože mi tady fakt přijde všechno jak instantní. Rozhodla jsem se tak potom, co jsem si uvědomila, jaké sajrajty jsem do sebe v poslední době dostávala a přitom to nebyly žádné neobvyklé produkty - prostě věci, které se tady jí dnes a denně. Nebo třeba chipsy, keksy, nachos a já nevím, co podobného - Američani takových věcí mají neuvěřitelnou spotřebu a i když jsem ani jedno z toho nijak nevyhledávala, stejně jsem toho do sebe dostala víc tady za půl roku než doma za posledních 5 let... Uvidím, jak to půjde, ale myslím, že mě ta moje nemoc dobře nakopla a zase mě ta zdravá výživa začala bavit. Mám ještě 3 a půl měsíce se dát alespoň trošku dohromady... Jinak jsem se ptala Rona, jestli už se zvážil a on, že na to prý včera večer zapoměl a já říkám, že je stejně lepší se vážit ráno a on na mě udiveně: "really? I didn´t know that." A ptal se proč ... proč asi :-) .. docela mě to pobavilo :)

Zítra jdu po týdnu zase do školy. Docela se děsím toho, kolik úkolů se na mě vyvalí, navíc us history. Agathe mi psala, že když budu potřebovat, že mi pomůže, což mě potěšilo, je hodná. Jenom mě štve, že jí to můžu horko těžko oplatit, protože já mám většinou ve svých věcech tady pěkný binec. Nebo respektivě moje úkoly a poznámky jsou čitelné jenom pro mě. Ale snad jí to oplatím nějak jinak, není to poprvé, co mi ve škole pomohla...