troška nostalgie .. asi :)

Čtu si na facebooku statusy svých bývalých amerických spolužáků, kteří s zmiňují, že jim zítra začíná škola a mám z toho zvláštní, divný pocit. V podstatě celé prázdniny jsem si na Ameriku ani nevzpoměla. Ne, to asi není ten správný výraz, samozřejmě, že vzpoměla, spoustu lidí chtělo vědět spoustu věcí a tak, ale přiznám se, že mi nechyběla tak, jak by se možná očekávalo. Celé dva měsíce jsem měla co dělat (zrekapituluju si to tady, až se ke konci týdne vrátím ze Slovenska), viděla spoustu kamarádů, získala spoustu nových pocitů "do sbírky" a byla a jsem ráda, že jsem zase doma, s rodinou, na místě, kde se cítím jako "já"... Ale teď to ve mě nějak trklo, koukala jsem na stránky své High school, prohlížela si jejich jídelní "menu" a znovu kroutila hlavou nad kombinacemi, co tam nabízejí, viděla jsem, že budou mít hned příští týden "day off", protože bude "den práce" a tak celkově se ve mě najednou probudily pocity, co jsem měla před rokem, jak jsem se do té školy bála, nevěděla kam jít a když jsem tam přišla, tak se na mě ze všech stran valily zvuky, všichni do mě strkaly, protože tam nebylo místo a já tam stála, aniž bych kohokoliv znala a nevěděla, co mám dělat. Několik dalších týdnů mi trvalo, než jsem si zamapatovala, kde se nachází každá z mých tříd a než si vybudovala systém, jak se do ní během 6ti minut dostat. Jako exchange studentka jsem měla výhodu v tom, že se se mnou každý chtěl bavit a nevýhodu v tom, že na mě všichni mluvili neuvěřitelně rychle a já jim vůbec nerozuměla .. a pak už to všechno začalo být až podezdřele moc "normální", stále se opakující rozvrh, stále stejné "problémy" s americkou historií a s Mikem :D ... až jsem se nakonec těšila domů.

A teď jsem doma. Dnes jsem se byla podívat do školy, všichni mi říkali, že se z těch rozdílovek vůbec nemám stresovat, mám se zaměřit hlavně na maturitní předměty a ten zbytek, že mi hlavně vysvětlí, abych měla nějakou představu, ale ztěžovat mi to nebudou. V podstatě už jsem si většinu těch předmětů dnes uzavřela. A do školy se těším. Zpětně se na Ameriku a tu školu tam dívám jako na takové "roční prázdniny" a vím, že to pro mě tím pádem bude letos šok, když mám maturovat a budu se na to muset připravit, ale stejně se těším. A nikdy nebudu litovat toho, že jsem odjela. Ten rok uběhl neuvěřitelně rychle a o to víc mi toho dal.